Jdi na obsah Jdi na menu
 


Příklad z jiného kraje ve věci likvidace bolševníku

1. 7. 2008

Obecně lze konstatovat, že nejhorší přístup k likvidaci bolševníku je vypozorován ze strany státu, kraje popř.organizací typu České dráhy. Co naplat jestli jsou posekány rostliny ve vymezeném pásu v době časného podzimu, kdy již rostlina má nasazeno na semeno a odpovědní pracovníci za sekání nechávají rostliny na místě k dozrání a vysemenění pro příští léta.

 Příklad celokrajského postupu - otevřený dopis

Krajský úřad Královéhradeckého kraje,

obce s rozšířenou působností nebo pověřeným obecním úřadem



Výzva k potlačení výskytu invazních druhů organizmů


Vážení starostové a členové městských a obecních zastupitelstev,


dne 23.6.07 se v Podorlickém skanzenu Krňovice uskutečnilo první setkání většiny aktivních ekologických organizací Královéhradeckého kraje. Delegáti se na něm jednoznačně shodli, že velmi významným problémem našeho kraje je šíření invazních druhů organismů. Jde o plošný problém, na který zdaleka nestačí jen jednotlivé dobrovolnické organizace.

Invazní ("vetřelecké") organismy jsou na daném území nepůvodní druhy rostlin a živočichů (neúmyslně zavlečené, nebo záměrně dovezené člověkem), které na svém novém působišti nemají například přirozené nepřátele a agresivně se šíří po krajině. Následně mění přírodní stanoviště (vytváří monotónní společenstva) a vytlačují naše původní druhy živočichů a rostlin. Mnohé invazní druhy nezřídka způsobují i značné hospodářské škody (agresivní „plevele“ či „škůdci“). Problém s invazními druhy je celosvětový. Dle odhadů vynaložili jen v USA do roku 1993 na boj s invazními druhy 96,94 miliard USD. Kontrola 12 nejnebezpečnějších druhů stála ve Velké Británii v letech 1983-1992 ročně 334 milionů USD.

Mezi nejznámější invazní druhy u nás patří z rostlin např. bolševník velkolepý či křídlatky, ze živočichů pak např. postrach zahrádek plzák španělský, původce obávané varroázy včelstev kleštík zhoubný, nebo třeba norek americký.

Čím déle bude problém s invazními druhy organismů přehlížen, tím větší budou ekonomické dopady v budoucnu, což ostatně dokládají desetitisíce příkladů z celého světa (notoricky známý je např. problém s králíky v Austrálii). Bohužel u řady druhů byla navždy promarněna šance na zastavení invazí vetřelců a s jejich negativním vlivem patrně bude nutno potýkat se napořád (viz např. zmiňovaný plzák španělský). Na druhou stranu ale postup řady velmi nebezpečných druhů ještě stále s různě velkými obtížemi zastavit lze, případně díky osvětě lze dokonce vůbec předcházet i úmyslným zavlečením potenciálně nebezpečných druhů do přírody (mnohdy jsou vysazovány dokonce s dobrým úmyslem). Bohužel problém invazních druhů v naší přírodě je u nás dosud poněkud přehlížen, nedostatečně medializovaný a řešený až v případě zjevné akutní naléhavosti s vynakládaným velkým úsilím (bolševník ap.).

Z uvedených důvodů se chceme invazním organizmům intenzivněji věnovat, mediálně seznámit s jejich problematikou širokou veřejnost a účinně proti nim zasahovat v přírodě. Seznam nejnebezpečnějších druhů šířících se na území Královéhradeckého kraje naleznete na adrese www.ekoneziskovky.cz v příspěvku „Invazní druhy“ (jen rostlin máme přes 80 invazních druhů, z nichž cca desítka patří mezi nebezpečné či hodné zvláštního zřetele). Na adrese www.jarojaromer.cz/invaze je informační servis pro celou ČR k celé problematice, s důrazem na potřeby v praxi.

Prosíme Vás proto o koncepční řešení problematiky invazních druhů, vyčlenění potřebných prostředků, informování veřejnosti o této problematice a podniknutí zásahů proti nejnebezpečnějším invazním druhům. Uvítáme, když na Vašich internetových stránkách umístíte upoutávku na zmiňované internetové stránky, pověříte své pracovníky osvětovým informováním veřejnosti a realizací přímých akcí vedoucích k zastavení invazí (likvidace invazních rostlin v cenných přírodních územích a na horních částech povodí toků, mapování stavu apod.).



Organizace, které podporují tuto výzvu:


A-Rocha, křesťané v ochraně přírody (Světlík)

Asperula (Böhnisch)

Bioklub Nové Město nad Metují (Pytlík)

Brontosaurus, ZČ SUP (Kleinerová)

Centaurea (Horník)

Centrum rozvoje Česká Skalice (Hamanová)

CSOP Krkonoše (Mileš)

ČSOP Puštíci (Anders)

CSOP Na Plachtě (Podhajský)

Česká botanická společnost – východočeská pobočka (Samková)

Česká společnost ornitologická – východočeská pobočka (Fejfar)

ČSOP Ekochov (Rozínek)

ČSOP JARO Jaroměř (Číp)

ČSOP Křižánky (Zíková)

ČSOP Orlice (Záruba)

ČSOP Osadníci Jaroměř (Plecháč)

Galácie (Bajer)

Hnutí Duha Podorlicko (Hutník)

Klub NATURA (Dobroruková)

Milovický přírodně společenský kroužek (Penc)

Orebské zrcadlo (Hanousek)

SEVER (Richterová)

Tetřívek (Mikeš)



Bližší informace k naší iniciativě naleznete na www.ekoneziskovky.cz nebo u kontaktních osob ČSOP JARO Jaroměř:


David Číp, email: coracias@seznam.cz, mobil: +420 603 847 189


Jiří Jakl, email: jarojaromer@seznam.cz, mobil: +420 776 877 565




 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář